Průmysl roste, stavebnictví stagnuje a zahraniční obchod nemá problém se silnou korunou

Průmyslová produkce v prosinci zrychlila svůj růst

Český statistický úřad dnes zveřejnil nové statistiky z průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu. Začneme u průmyslové produkce. Zatímco v listopadu produkce rostla meziročně jen o 0,5 % a vypadalo to na výrazné brždění, v prosinci naopak rostla o 4,0 %. To je vzhledem ke globálním okolnostem velmi dobrý výsledek.

Podle statistiků přispěla k růstu zejména automobilová výroba, kde byla velmi nízká srovnávací základna. Díky tomu jsme zaregistrovali růst o neuvěřitelných 30 %. Nicméně to je jen dočasný růst, určitě se nejedná o začátek nového trendu. Už v únoru dvě automobilky přerušily výrobu kvůli nedostatku čipů.

Z dnešních dat je patrná restrukturalizace ekonomiky. S tím, jak zdražily energie, musí řada firem buď omezit výrobu na tu profitabilnější, nebo úplně skončit. Vidíme to například v hutnictví a slévárenství.

Podle statistik vzrostla hodnota nových zakázek o 10,1 %. Zajímavé je, že vyšší růst nových zakázek jsme pozorovali spíše u domácích zakázek než u těch zahraničních. To ukazuje, že problém je spíš v zahraniční než v domácí poptávce, což je něco, co pravděpodobně budeme sledovat delší dobu. Zahraniční poptávka bude torpédovaná silnou korunou a vývoz bude za utaženějších měnových podmínek složitější.

Průměrný počet zaměstnanců se v průmyslu snížil o 0,6 %. To není nic dramatického. S restrukturalizací průmyslu počítám s tím, že bude tento trend pokračovat. Průmysl přibrzdí a nebude takové množství lidí. Velkou nezaměstnanost ale nečekám.

S daty za prosinec známe i data za celý rok. Průmyslová produkce byla v roce 2022 meziročně reálně vyšší o 1,7 %. To není žádná sláva, ale myslím si, že v létě čekali mnozí ještě horší růst. Ten byl tažen automobilovou výrobou, jež rostla o 11,7 %. Propad naopak zaznamenala výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků.

Tržby z průmyslové činnosti vzrostly za celý rok 2022 v běžných cenách o 15 %, což akorát odpovídá inflaci. I tady byl nejvyšší růst vidět u automobilek. Hodnota nových zakázek vyskočila v roce 2022 o 10,4 %. Opět bylo vidět, že poptávka po českých průmyslových výrobcích roste rychleji doma než v zahraničí.

Za celý rok 2023 čekám mírný pokles průmyslové výroby kolem 0,5 %. Problémem nebude jen drahá energie, ale i nedostatek čipů z Asie, silná koruna a vysoké úrokové sazby. Výroba zkrátka nebude plynulá. Rok 2024 by už ale měl přinést svižný růst.

Stavební produkce v prosinci reálně meziročně klesla o 0,2 %

Stavební úřady vydaly meziročně o 15,6 % stavebních povolení méně. Meziročně byla zahájena výstavba o 21,9 % bytů méně. Naopak dokončeno bylo o 31,6 % bytů více. Ze statistiky dýchá jasný problém realitního trhu: trh hypoték zamrzl a klesá poptávka po nemovitostech.

Za celý rok 2022 vzrostla stavební produkce o 1,9 %. Rok 2023 bude slabší. Očekávám, že vysoké úrokové sazby zde vydrží do konce roku. Hypoteční trh letos neožije. To jde jasně proti stavební výrobě. Na druhou stranu developerské projekty jsou obvykle během na dlouhou trať a s vysokými sazbami lze počítat jen dočasně, a proto developeři neřeší, co bude letos, ale co bude za dva roky. Domnívám se, že pokles nebude tak výrazný, jak by mohl signalizovat trh hypoték. Infrastrukturní stavby navíc pojedou dál. Očekávám proto pokles výroby jen kolem 0,5 %.

Podle předběžných údajů skončila v prosinci bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách schodkem 1,2 mld. Kč

Bilanci tlačit nahoru obchod s počítači a auty, přičemž dolů pak obchod s ropou a plynem. Překvapivě i přes silnější korunu skončila bilance se schodkem o 15 mld. Kč nižším než před rokem. Meziročně vzrostl vývoz o 8,9 % a dovoz o 3,9 %. To značí, že silná koruna zatím nepředstavuje pro ekonomiku problém.

Zatímco prosinec nesignalizuje žádnou zásadní vnější nerovnováhu, data za celý rok 2023 vyznívají jinak. V roce 2022 vykázala obchodní bilance schodek 198,1 mld. Kč. To je o 189,2 mld. Kč více než před rokem. Teoreticky by proto měla koruna oslabit, prakticky však vidíme pravý opak, což je dáno optimismem na trhu a spekulacemi. To je dlouhodobě neudržitelné.

V roce 2023 by měl v první polovině roku deficit růst. Bude nás tížit nejen přerušení výroby automobilek, ale i silnější koruna. Druhá polovina roku půjde opačným směrem. Komponenty by už měly být běžně k mání a koruna by měla korigovat ke slabším hodnotám. Za celý rok 2023 proto čekám deficit opět kolem 200 mld. Kč.

Z pohledu centrální banky bych data vnímal pozitivně

Centrální banka nemusí vidět v ekonomice velký problém. Průmysl roste, stavebnictví stagnuje a zahraniční obchod nemá problém se silnou korunou. Problémy, které zatím nemáme, může silná koruna působit až za pár měsíců. Pokud by ČNB pod tlakem médií zvýšila úrokové sazby, situace se zhorší. Koruna více posílí, což bude mít za následek větší deficit zahraničního obchodu. Hypotéky pak zamrznou úplně. Jsem toho názoru, že dnešní data nemluví ve prospěch vyšších sazeb.

Jako centrální bankéř bych nyní sledoval hlavně korunu. Vítal bych, že je koruna silná, ale bál se rychlejšího posílení. Rozhodně bych korunu nepustil pod hladinu 23,50 CZK/EUR.

Vladimír Pikora

hlavní ekonom CFG

+420 776 888 228
vladimir.pikora@cfg.cz

Mohlo by vás zajímat

Nemám rád, když se někde píše, že jsme jako postsocialistická země nějací horší a méněcenní než národy od nás na …

Spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 2,9 %, což je o 0,9 procentního bodu více než v březnu. To je nepříjemná …

Překvapivě dobrý maloobchod oddaluje další snížení úrokových sazeb Český statistický úřad dnes zveřejnil data o vývoji březnového maloobchodu. Trh očekával …